Výsadba a obnova stromořadí v českých obcích se v posledních letech opírá o kombinaci vlastních municipálních zdrojů, státní dotační politiky a financování z fondů Evropské unie. Přechod ke klimaticky odolnějšímu hospodaření s veřejnou zelení se promítá do strategických dokumentů řady měst, ale i do celostátních programových rámců.

Státní fond životního prostředí — dotační tituly

Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) patří k hlavním zdrojům financování pro výsadbu zeleně v obcích. V rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) i národních programů SFŽP jsou dostupné výzvy zaměřené na:

  • Výsadbu alejí a stromořadí podél komunikací a v intravilánech obcí
  • Obnovu historických alejí a parkových celků
  • Zakládání biocenter a biokoridorů s liniovou výsadbou dřevin
  • Realizaci prvků modrozelené infrastruktury (stromy s retenčními opatřeními)

Podmínkou pro přijetí žádosti bývá zpracování projektové dokumentace odborně způsobilou osobou a doložení souhlasu vlastníka pozemku. Míra spolufinancování ze strany žadatele se liší podle typu žadatele — obce a svazky obcí mají zpravidla výhodnější podmínky než soukromé subjekty.

Kde hledat aktuální výzvy

Aktuální přehled otevřených výzev SFŽP je dostupný na www.sfzp.cz. Výzvy se obvykle otevírají jednou nebo dvakrát ročně; jejich podmínky se mohou mezi programovými obdobími výrazně měnit.

Municipální strategie ozeleňování

Větší česká města zpracovávají vlastní strategické dokumenty pro rozvoj zeleně, které stanovují cíle v počtu nově vysazených stromů, podílu nezpevněných ploch nebo druhové diverzitě výsadeb.

Praha

Hlavní město Praha provozuje systém inventarizace stromů (Pražská inventarizace stromů) a pravidelně aktualizuje Strategický plán rozvoje zeleně. Magistrát hl. m. Prahy definuje druhové složení výsadeb pro různé typy ulic a čtvrtí a koordinuje výsadbu prostřednictvím technické správy komunikací a Lesnické a dřevařské fakulty ČZU. Pro lokality s nedostatkem vody pro zálivku se testují podzemní zásobníky vody a retenční systémy v okolí stromů.

Brno

Brno usiluje o zvyšování podílu stromů v zastavěných čtvrtích prostřednictvím programu obnovy stromořadí, který koordinuje odbor životního prostředí magistrátu. V oblasti výběru druhů přistupuje Brno k diverzifikaci druhové skladby s cílem snížit závislost na lipách a zařadit druhy odolnější vůči horkým a suchým létem — například dub šípák (Quercus pubescens), jilmové hybridy nebo katalpy.

Plzeň a menší obce

Menší obce bez vlastních strategických dokumentů se mohou opřít o metodická doporučení vydávaná Ministerstvem životního prostředí, AOPK ČR nebo krajskými úřady. Krajské úřady v rámci svých programů rozvoje venkova nebo územních agend rovněž spolufinancují obnovu alejí na pozemcích v jejich správě.

Právní a normativní rámec

Výsadba stromů v obcích se opírá o právní předpisy v několika oblastech:

  • Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny — stanovuje podmínky pro kácení dřevin a povinnost náhradní výsadby
  • Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích — upravuje umísťování stromů v silničním ochranném pásmu
  • ČSN 83 9001 až ČSN 83 9041 — soustava norem pro sadovnictví a krajinářství, zahrnující technologie výsadby, substrátové požadavky i specifikace rostlinného materiálu
  • Vyhláška č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a o povolování jejich kácení
Povinnost náhradní výsadby při povoleném kácení stromů je jedním z nástrojů, jimiž státní správa tlumí úbytek zeleně v zastavěném území. Způsob a místo náhradní výsadby určuje příslušný obecní nebo krajský úřad.

Aktuální přístupy a výzvy

V kontextu měnícího se klimatu čelí programy ozeleňování v českých městech několika vzájemně propojeným výzvám. Prodlužující se sucha zvyšují nároky na zálivku nově vysazených stromů, ale zároveň ukazují na nezbytnost výběru odolnějších druhů. Hustota zástavby v centrech měst omezuje dostupný kořenový prostor, a proto se do projektů zapracovávají inovativní technické řešení — systémy s rozšířeným kořenovým prostorem pod zpevněnou plochou, vegetační substráty s vyšší kapacitou zadržování vody nebo kombinace výsadby stromů s prvky dešťového hospodářství (zapuštěné záhony — tzv. rain gardens).

Paralelně se zvyšuje zájem veřejnosti o spoluúčast na ozeleňování. Některé obce zavedou systémy adopce stromů, při nichž se obyvatelé přihlásí k zálivce a péči o konkrétní strom v ulici. Tento přístup snižuje provozní náklady municipalit a posiluje vztah obyvatel k veřejné zeleni.